Pro zobrazení všech nabídek se musíte zaregistrovat a přihlásit na webu RGPL.
Seš-li nový, přečti si článek - Jak začít?

Zdravím z Austrálie.

Na Bathurst jsem se hodně těšil. Říkal jsem si, že po Macau to bude super relax na parádní trati. No po prvních testovacích kolech jsem litoval, že jsem si z Číny nepřivezl zbytek plenek. Naštěstí jsem v tom nebyl sám. Nakonec naši mechanici spojily síly s týmem Cycling Army Racing, jehož vedení nám poskytlo na pomoc svého inženýra pana Kycu.Vziklo z toho něco, co se dalo použít a s trochou klidné hlavy dostat auto do cíle bez větších problémů. Byť už se auto chovalo jako auto a ne jako vznášedlo, respekt, no spíš strach stále podrážel mou chuť do toho šlapat. Bathurst nikdy nepatřil mezi tratě, které odpouští chyby, ale teď.... masakr v té nejčistší formě.
Jakkoliv bylo odhodlání velké, když už jsem v tréninkách rozflákal xy krát auto, poslal mě tým na " procházku ", než ho dají aspoň do použitelného stavu. Blumal jsem po panaromatech zdejšího okruhu přežvykujíc pečenou kokaní flakotu a snažil se uklidnit.
Podle toho jak jsem odstartoval první kolo do kvalifikace, se mě to asi moc nepovedlo. Ať už jsem chtěl sebevíc, na více jak 8 místo to nedalo. Ale i tak se jeden úspěch konal - dokočil jsem 7 kol, aniž bych to rozflákal na maděru.

Celej WarmUp a zahřívací kolo byly slyšet takové ty hlasy - jeď hlavou !!!! Jasný, všichni víme jak to dopadá, když na semaforu skočí zelená - tma-temno-smrad z ohřívajícího se oleje, řev motoru a ten kus čenýho hada na kterým se mám držet. Nic víc, nic mín. A ta chvíle právě nastala. Traťáci mávají zelenýma vlajkama a mě se začíná stmívat. Ani nevím jak jsem projel T1. Výhoda téhle trati je, že má dlouhé rovinky a ty hlasy mají čas mě aspoň maličko přimšt k vědomí. A tak jsem prodal svoji pozici S. Sehnalovi.Jezdí dost agresivně a je na 90% jistý, že to někde rozvěsí. A když ne? Rychlost mu nechybí, takže by si na mě stejně někde smlsnul. Já jsem se lípnul na kufru Kycova SLS, okolo kterého se Sehnal taky něják prodral. Celé druhé kolo jsem si užíval jeho čisté stopy a koukal co "náš" společný set-up zkousne. I mě přislo, že maličko poodjíždíme Kubovi v Mclarenu. Jenže přišlo 3 kolo a brždění do "panenky Maaarie". Tom to tam opřel hodně hnusně o zeď. Bylo jasné, že se poplouží do boxů, pokud toho jeho Méďa vůbec bude schopen. Takže, cesta volná. Dvojici předemnou ve složení K. Petrovský a P. Varmužka se dařilo celkem pekně stahovat. Co se ovšem vůbec nedařilo bylo poodjet Kubovi. Na přelomu 4-5 kola, bylo už naše čtveřice pěkně sjetá. Na každé rovince sice Kuba maličko zaostával, ale jen proto, abych v prvnich ostrých zatáčkách ukázal posledni upgrade jeho McLarenu. KOTVU! Ty jeho brzdy byly neuveřitelný. Absolutně jsem nechápal. Na konci rovinky kouknu do zrcátek a vidím, že na přímej utok nemá vzdálenost. Jenže, ještě než vyjedu ze zatáčky, mám ho na kufru.Nevím jestli jsem ho zavřel, nebo jestli to přepálil, ale musel tam svoje auto lovit po silnici.Hned na to - začátek 7 kola naši čtveřici opustil Karel, protže jel navštívit svoje mechaniky. Já měl najednou čas vydechnout. A chystat se na Petra. Celé dlouhé kolo čekaní a vymýšlení, kudy na něj. Pak přisla poslední zatáčka před nejdelší rovinou okruhu. Jen co se narovnala kola na výjezdu, dostávalo Hemi "nažrat" jako ještě nikdy. Schovanej v závětří jsem krájel kousek po kousku délku mocného SLS. Když se blížil horizont před předposlední zatáčkou, bylo jasný, že neodolá. Do 9 kola najíždím na 3 místě. V 10 kole se ukázalo, jak moc Hemi papá, jdyž po něm chete aby jelo. Mechanici si toho všimli dřív než já a povolali mě do boxů. Po Pitech už se zdálo, že to bude jen o tom nějak dojet. Jenže okolo 14 kola se mi sem tam v zrcátkách zjevil Berri. Strach o pozici byl náhle na místě. V 15 kole by jsme měli dojet jezdce o kolo zpátky a to by mohlo všechno nehezky zamíchat.Naštěstí onen jezdec byl B.Steiger. Dostihnout se mě ho povedlo až v horní části trati. Čekání, jak dlouho se za ním zdržím a jestli mě Berri dojede už teď vzalo rychle za své. Bohůš ukázkově přibrzdil svoje zelené Ferrari na vyasfaltovaném pruhu, u sjezdu do esíček, mimo trať. Zdržení tedy nebylo vůbec žádné. Za to mu patří obrovské diky! Zhruba o 1-2 kola později se ozval ve sluchatkach šum : " Daniel to rozštípal a jede hodně pomalu - dupej!!! " Nechápal jsem co to má být. Však měl snad 30s náskok... Nevím jestli mají auta uši, ale než jsem pochopil co po mě vedení týmu chce, Camaro se začlo vzpouzet a dožadovat se větších a větších dávek benzínu. Poslední 3 kola v tý "černý mambě" byla jako ve snu. Hnala se mnou mezi těma betonovejma svodidlama jak šílená. Kdykoliv jsem ubral, začala sebou trhat a dávala na srozuměnou, že takhle ne. Tohle pobouzení mělo úžasnej efekt. Kolo před koncem, už byl Daniel v dohledu. To ale nic neznamená. Dokud neni protnutá cílová páska, nic není jistý! Posledni kolo, 3 zatáčky před koncem a sleduju Daniela ve zpětných zrcátkách. Neuvěřitelný, teda aspoň pro mě.2 místo je pro mě něco jak let na Mars :D

Díky moc všem za super sezónu!!!